Povídky

Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda

Novinky

Bílá černá

Zkáza zrádcům I.

Uběhlo pár hodin od Harryho přejití k Voldemortovi. Harry se mezitím ubytoval v Děravém kotli. Ve Voldemortově sídle bydlet nemohl. Nebylo k tomu vhodné. Většinu místa zabíraly kobky a mučírny. Tam se mu už znova bydlet nechtělo. Měl pocit, že už tam byl dost dlouho.

V sídle byla kromně těchto "místností" akorát akorát Voldemortova ložnice spojena s pracovnou a ona kruhová místnost na schůze smrtijedů. Harry se proto rozhodnul dočasně se ubytovat v Děravém kotli. Bydlení zde nestálo zas tak moc peněz a hospodský se nevyptával na jeho identitu, když ho nemohl přes kápi poznat. Stačilo pár galeónů.

Harry se prudce posadil. I po změnění strany ho pronásledovala jeho noční můra. Nevěděl proč. Vždyť na tom člověku mu vlastně už vůbec nezáleželo. 'Nech toho. Už blbneš. Tvojí nynější rodinou je lord Voldemort.' Chladně se usmál. Vzpomněl si na včerejšek, kdy se jeho rádoby přátelé dozvěděli pravdu. Znova si vybavil všechny ty emoce. Strach, zklamámí, pocit, že to je zlý sen. Těm dvěma opravdu nezáviděl. Neměli to s ním lehké, to opravdu neměli. Teď od něj mají pokoj. Kdovíproč jim to ale vadí.

Harry se rozesmál. Pokaždé se při téhle vzpomínce rozesmál. Jeho oči měly čím dál temnější barvu. Věděl to. Každou chvíli se díval do zrcadla. Poradil mu to jeho pán. Až bude mít oči úplně černé, stane se jeho společníkem. Druhým pánem zla. Až se tak stane, svět pozná pravé peklo.

Příjemně naladěný vstal z postele. Nemusel spěchat. Schůze bude až v deset hodin a bylo teprve sedm. Voldemort bude dneska plánovat útok na Řád. Teď, když už věděl, kde se štáb nachází, měl to až překvapivě snadné.

"Au!" Harry vykřikl bolestí. Voldemort se zdřejmě hodně zlobí. Radši se přemístil už teď. Chtěl o tom s pánem mluvit dřív, než příjdou smrtijedi.

Voldemort seděl na svém trůnu. Jeho ruce křečovitě svíraly chladná opěradla. Očividně byl rozzlobený. Harrymu se až na chvíli podlomila kolena bolestí. Ihned zamířil k trůnu. Nezdržoval se nějakým plazením, jako smrtijedi.

"Můj pane, děje se něco? Vypadáte rozzlobeně."

Voldemort se na něj jen chvíli díval, jako by zvažoval, jestli mu to může říct. Pak se najednou prudce postavil a zasyčel: "Za to může Fénixův řád. Máme tu někde špeha. Donesl řádu, že na ně chystám útok. Jeden z mých lidí šel dnes kolem a viděl, jak se stěhují." V tu chvíli postřehl Harryho výraz. Vypadal, jako by právě něco pochopil. "Copak se děje? Ty víš, kdo to je?" Harry se na něj podíval. Chvíli váhal. Vždyť tohle přece mělo zůstat v tajnosti. Pak si ale vzpomněl na všechna ta příkoří, která musel snášet. Vlastně už neměl, proč mlčet. "Ano, vím. Je to Severus Snape."

Mezi smrtijedy to šumělo. Jejich pán ještě nepřišel. Nikdy nechodil pozdě. Muselo se něco stát. Určitě něco vážného.

Jeden smrtijed byl o trochu nervóznější, než ostatní. Nedal to však na sobě znát. Mohlo by ho to stát život.

Voldemort tiše vešel do místnosti. Přesto si ho všichni smrtijedi všimli. Okamžitě do jednoho poklekli.Tušili, že se brzy dozví příčinu jeho zpoždění. A taky že ano.

"Dnes nebudeme probírat útok na Albuse Brumbála a tu jeho bandu. Stejně by nám to k ničemu nebylo. V našich řadách je totiž špeh. Severusi Snape, předstup." Snape pomalu vyšel z řady. Srdce mu zběsile tlouklo. Stalo se to, co předpokládal. Byl tím malým spratkem prozrazen.

Došel až před trůn. Ani se nenamáhal poklonit. Podívat se do Voldemortových očí ale nedokázal.

"Vidím, že sis domyslel, co se stalo."

Jako na povel se před Snapem objevil Harry. "Zdravíčko, nejdu pozdě?"

"Ale vůbec ne, Harry. Právě se Severusem řešíme jednu důležitou věc. Nechceš se přidat?" Voldemort se obrátil zpět ke Snapeovi. "Kde jsme to skončili? Ach, ano... zrovna jsem se chystal ti říct, co se stane zrádcům, jako jsi ty."

Harrymu se zablýsklo v očích. Teď přišla jeho chvíle. Taková menší odměna za to, že Voldemortovi pomohl. V duchu si vybavil všechno, co mu Snape kdy udělal. Nahromaděnou nenávist pak v duchu promítnul do jediného slova. 'Crucio!'

Snape za začal na zemi zmítat. Tahle kletba nebyla od Voldemorta, to věděl. Voldemort sice umí neverbálně kouzlit, ale musí použít hůlku. Navíc tahle bolest byla stokrát horší, než od něj. U kletby cruciatus nikdy nekřičel. Maximálně sykl bolestí a to bylo vše. Právě proto si ho Voldemort tolik vážil. Dnes ale křičel tak, jak nikdy předtím. Nemohl tomu nijak zabránit. 'Možna jsem měl být na Pottera trochu mírnější. Teď se mi to vrací.'

Po několika minutách Harry přestal. Snape na zemi trhaně oddechoval. Měl už dost.

Voldemort byl neuvěřitelně potěšen. "Můžeš si s ním dělat, co chceš. Je tvůj. Jen tě žádám o jedno. Nech ho trpět do konce jeho bídného života." Harry radostně pokýval hlavou a spolu se Snapem se přemístil.

Žádné komentáře
 
Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda