Povídky

Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda

Novinky

Bílá černá

školní trest I.

Harrymu se cesta zdála zbytečně krátká. Zčásti za to mohla i jeho nervozita. Nebyl si jistý, jestli Snape překousne to mučení.

'No co, přinejhorším mi utrhne hlavu. To už nějak přežiju.' Trochu se zklidnil a dohonil Hermionu, která naopak vypadala,že se nemůže dočkat. Jenže u ní se nebylo čemu divit, protože se těšila do všech předmětů. Jedině jasnovidectví z duše nesnášela, ale to bylo spíš tím, že na něj neměli dobrého učitele. Harry doufal, že ho bude učit pořád Firenze. Jeho bývala učitelka by mu příliš připomínala, jakou úlohu má ve válce dobra proti zlu. Alespoň pro tuto chvíli na to chtěl nemyslet. Vždyť si zaslouží trochu zábavy. Anebo ne?

Před učebnou čekalo velmi málo nebelvírských a ještě míň mrzimorských studentů. Nejvíc bylo havraspárských a samozdřejmě zmijozelských. Stejně jich tam dohromady bylo tak dvacet, víc ne. Snape byl podle všeho hodně vybíravý. Harry se divil, že tu jsou vůbec nějací žáci z mrzimoru, protože se o nich proslýchalo, že mají z lektvarů nejhorší průměr.

Tok jeho myšlenek přerušily rázné kroky, které mohl vydával jenom jediný člověk v celých Bradavicích. S hrůzou v očích se otočil a upřel zrak na přicházejícího učitele lektvarů. V duchu si odříkal všechny motlidbičky, na které si vzpomněl. Málem dostal infarkt, když na něj Snape upřel své černé oči. Ten však jen ohrnul ret a odemknul studentům dveře do učebny. Harry chtěl ihned obsadit poslední lavici v rožku, ale Hermiona jej zatáhla skoro až úplně dopředu. Ani ona neměla odvahu sednout si naproti katedře.

Harry byl příliš ochromený strachem, než aby se s ní hádal. Navíc byl Snape stále v místnosti. Ani nepočkal, až se žáci posadí, a začal mluvit: "Vítejte na první hodině lektvarů pro pokročilé," zasyčel zlomyslně, "Nepochybuju, že se sem někteří dostali jen díky nehoráznému štěstí, přesto vás upozorňuji, že na nikoho nebudeme čekat. Buď našemu tempu budete stačit, nebo se sem už ani nepodíváte. Mí žáci vždycky složili OVCE na výbornou a já očekávám, že si povedete stejně. Uspějí jen ti nejlepší a proto myslím, že vás tu na konci studia nezůstane ani polovina. Dnes máte za ůkol namíchat Lokalizační lektvar. Ví někdo, k čemu slouží?" Vyzývavě přelétl očima nervózní studenty. Samozdřejmě se hlásila Hermiona. Podle očekávání Snape její ruku "přehlédl". "Pane Pottere? Zajisté nám to povíte vy. Nebo vás Pán zla neučil tak důležité věci jako lektvary?" Harry koutkem oka zahlédl, jak studenti dávají hlavy k sobě. Odpověď nevěděl. Aby nemusel mluvit, zavrtěl hlavou.

Snape se ušklíbl, "jaká škoda. S tímhle tempem OVCE z lektvarů neuděláte, pokud Pán zla do té doby neobsadí školu." Obrátil se na zbytek třídy, "Lokalizační lektvar slouží ke sledování osob. Po uvaření se rozdělí na dvě části. Jedna se uschová a druhou sledovaná osoba vypije. Od okamžiku vypití se každý její krok zobrazuje ve druhé části lektvaru. Tento lektvar se velice často používá při sledování smrtijedů. Největší problem obvykle bývá v tom, aby osoba ten lektvar vypila. Naštěstí se uvařený dá přilít do jakéhokoliv druhu tekutin, aniž by pozbyl účinků. Varuji vás, Lokalizační lektvar je velmi složitý na přípravu, stačí špatné zamíchání a celá učebna vyletí do vzduchu. Ten, komu se tenhle kousek podaří, ví, kde jsou dveře. Postup máte na tabuli. Můžete začít."

Byly to zdlouhavé dvě hodiny. Harry se snažil zůstat v klidu a opatrně míchal lektvar. Snažil se nevnímat, jak po něm Snape vrhá zlé pohledy plné nenávisti, místo toho se plně soustředil na výrobu lektvaru. Hořce litoval toho, že si vybral zrovna povolání bystrozora. Vždyť je tolik jiných zajímavých profesí, ke kterým by lektvary nikdy nepotřeboval. Je však pozdě plakat nad rozlitým mlékem.

Ke konci vyučování ze všech lil pot. Jediná Hermiona vypadala vyrovnaně. Její lektvar vypadal naprosto stejně jako vzorek, který Snape přinesl. Harrymu z něj naproti tomu vyletávala rudá srdíčka. Mnoho studentů kvůli tomu přemáhalo smích. Zkroušeně seděl na židli a pozoroval zatím neznámý lektvar, kerý se ani v nejměnším nepodobal tomu, který měl udělat.

Snape procházel učebnou a pozoroval výsledky studentů. Harryho lektvar si nechával až na konec, protože jej měl na první pohled nejhorší ze všech studentů.

Konečně už zbýval jen jeho a Hermionin lektvar. U jejího lektvaru se Snape moc dlouho nezdržoval. Pouze jí kývnutím potvrdil, že jej má v pořádku, a přesunul se k Harrymu. Na tváři měl svůj nebezpečný úsměv. "Ale, ale, tohle má byt Lokalizační lektvar? Obávám se, Pottere, že se vám podařilo namíchat jeden z nejsilnějších nápojů lásky. Tohle rozhodně nebyla náplň dnešní hodiny. Navíc je nápoj lásky zakázaný. Strhávam proto Nebelvíru třicet bodů a vám uděluji školní trest. Čekám vás dnes v šest hodin u svého kabinetu. A pokud jde o ten lektvar, máte H za snahu. Příště to bude T." Harryho nápoj lásky ale zmizet nenechal. Pomocí kouzla jej přemístil do velké nadoby stojící na jeho psacím stole a někam přemístil. "Ostatní mi vzorky svých lektvarů předají v oštítkovaných lahvičkách. Opatrně, jestli přece jen některý lektvar vybuchne..." výhružně se podíval na vystrašené studenty. Bylo jim jasné, co chtěl říct. Urychleně proto začali plnit příkazy. Harry si uklidil přísady do lektvarů a čekal na Hermionu. Potom co nejdříve opustili učebnu a zamířili k učebně přeměňování.

Ron už na ně čekal. Hned se začal vyptávat na první hodinu se Snapem. On sám měl Péči o kouzelné tvory. Pobavilo ho, když slyšel o Harryho lektvaru. Sám měl zajímavé zážitky z hodiny s Hagridem. "Představte si, že nám prý příště ukáže Chloupka! Uvažuju o tom, jestli nehodím marod." Zamířili k lavicím úplně vzadu, aby si mohli nerušeně povídat. Moc času na to neměli, protože hned po zazvonění do učebny vešla profesorka McGonagallová. Jediný výhružný pohled stačil na to, aby učebna ztichla.

Když byl klid, začala mluvit. Opět jim dala přednášku o tom, jak jsou OVCE důležité a že pokud nebude někdo učivo zvládat, ví, kde jsou dveře. Pak jim rozdala talíře, které měli přeměnit v nějaké zvíře. Tohle dosud ani nezkoušeli, takže se to ne každému povedlo. Hermiona přeměnila svůj talíř hned na první pokus. Její kočka spokojeně předla na lavici. Hermioně však vhrkly slzy do očí a mžikla pohledem po Harrym. Zhluboka povzdechl. Smrti Křivonožky litoval. Byl to jediný tvor, který poznal jeho boj a on ho za to bezcitně zabil. Zatřepal hlavou a soustředil se na svůj talíř. V duchu si stále opakoval formuli.

Talíř se přeměnil ještě než stačil Harry napřáhnout ruku s hůlkou. Před ním teď ležel stočený had. Ihned však zvedl hlavu a podíval se přímo na Harryho. "Pán mě ssstvořil. Had sslouží ssvému sstvořiteli. Dejte ssi pozor, v této škole jssou zlé ssíly. Nezabíjejte mne, prossím. Nezabíjím, pokud nejssem hladový. Budu pánovi ssloužit dobře, jako sslouží Nagini svému pánovi." Had se začal plazit směrem k Harrymu. Ten se ohlédl kolem sebe. Skoro každý je pozoroval. Podrážděně se otočil zpátky na hada a odpověděl mu: "Nehodlám tě zabíjet. Nemussíš být můj ssluha. Děkuju za varování, nebudu ho brát na lehkou váhu. Ochráním tě, můžeš být můj přítel." Napřáhl ruku a had se mu po ní vyšplhal. Opatrně se Harrymu usadil kolem krku.

Profesorka se vzpamatovala, "velmi dobře. Pan Potter a slečna Grangerová už dokázali přeměnit své talíře. Do konce hodiny očekávám jistý pokrok od vás všech. Vy dva si své mazlíčky odneste do ložnice. Jestli je nechcete, naučím vás je přeměnit zpět." Jemně se usmála, když k sobě Hermiona kotě pevně přitiskla. Harry se ani nepohnul, i když tohle taky stačilo. "Dobrá. Získáváte pro Nebelnír každý patnáct bodů. Teď běžte." Dlouho neotáleli, co kdyby si to rozmyslela?

"Ty, Harry? O čem jsi s tím hadem mluvil?" zeptala se Hermiona při cestě do ložnic.

"Nechtěl, abych ho zabil a nabízel mi své služby. Prý mi bude sloužit jako..." Harry se ušklíbl, "jako Nagini Voldemortovi. Věřila bys tomu? Nagini je pro ostatní hady vzorem." Nevěřícně zakroutil hlavou.

"Kdo je Nagini?" zeptala se zvědavě Hermiona. Vzápětí jí však došlo, že to nebyla právě nejlepší otázka. Harrymu se zlostně zablýsklo v očích, "To Nagini pokousal pana Weasleyho a s jeho pomocí se Voldemort vrátil." To už přicházeli k portrétu Buclaté dámy. Harry se zastavil, "víš co, Hermiono? Já ho pustím na svobodu. Hned jsem zpátky. Mezitím ulož svoji kočku." Přemístil se k Zapovězenému lesu.

Stále to pro něj byl nezvyk. Musel však přiznat, že je užitečné moct se velmi rychle pohybovat po hradě. Ještě se mu to bude hodit.

Opatrně položil hada do trávy. "Běž. Na hradě byss byl v nebezpečí. Hodně štěsstí."

Had se na něj naposled podíval a odplazil se do hlubin lesa. Harry se za ním okamžik díval a přemístil se zpátky.

Hermiona se zrovna vracela. Spolu se vrátili do učebny a čekali na konec hodiny. Ronovi se mezitím ze svého talíře povedlo udělat něco mezi myší a rybou. Svoji chybu se pokoušel napravit, ježe přitom podpálil lavici. Pro všechny byl konec hodiny vysvobozením. Zamířili do Velké síně na oběd.

"Co máme teď?" zeptal se Ron s plnou pusou.

Hermiona prostudovala rozvrh, "hned po obědě je dvouhodinovka obrany proti černé magii a potom máme bylinkářství. Harry? Je ti něco?" Harry při zmínce o obraně mírně zbledl. Na nového učitele se opravdu netěšil. "Cože? Ne, nic mi není. Asi jsem se jenom trochu přejedl." Opatrně odsunul svůj nedotčený tálíř tak, aby si ho nikdo nevšiml. "Půjdeme?" Hermiona se ihned zvedla, ale Ron rázně zavrtěl hlavou. Potřeboval ještě dorazit svůj talíř. Museli tedy počkat, až dojí. Ne, že by to Harrymu vadilo. Uvítal každou záminku, kvůli které by mohl oddálit setkání s 'panem profesorem'.

Bohužel i Ron už dojedl, takže se museli zvednout a jít. Harry celou cestu nepromluvil. Ne, že by si toho Ron nebo Hermiona všimli. Byli příiš zabraní do debaty, která se týkala nového učitele. K tomu neměl Harry co dodat. Jen při tom tisknul svoji hůlku, kterou měl v kapse.

Jak předpokládal, sedla si Hermiona opět až úplně dopředu, takže se s Ronem museli přizpůsobit. Ostatně on taky nebyl proti. Byl zvědavý na nového učitele. Harry opět nic neříkal. Jen seděl a čekal na začátek hodiny. Nic jiného mu nezbývalo. Rozhlédl se kolem sebe. Studenti, kteří se zrovna nekoukali na něho, vzrušeně debatovali o novém učiteli. To víte, byli zvědaví na v pořadí šestého učitele Obrany proti černé magii. Musí to být někdo odvážný, když vzal to prokleté místo.

Čekat moc dlouho nemuseli, protože zazvonilo a pan učitel vešel do třídy.

Žádné komentáře
 
Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda