Povídky

Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda

Novinky

Bílá černá

Setkání s Norbertem

Harry se procházel po Krucáncích a kaňourech. Večer nemohl usnout. Dnes si v Rumunsku vyzvedne Norberta.

Norbert byl dračí mládě, které si v Harryho v prvním ročníku nelegálně pořídil Hagrid. Harry plánoval, že si ho vyzvedne a vychová sám. Proto byl v tomhle obchodě. Potřeboval knihy o chovu draků. Jedna věc mu hledání strašně komplikovala. Každou chvíli se zde zatoulal nějaký student Bradavic. Ať už z Nebelvíru, nebo z jiných kolejí. Musel mít neustále zvednutou kápi. Vysloužil si díky tomu mnoho podezdřívavých pohledů. Ron a Hermiona zde naštěstí nebyli. Nebo...

"Rone, já pořád nechápu, proč máš tak negativní vztah ke knihám."

"Hermiono, pochop to. Ne všichni jsou do knih zamilovaní jak ty. Harry by ti na to řekl to samé."

 "O Harrym nemluv! Toho mám taky plné zuby. Něco milostpánovi nevoní a hele, už jde na pro něj výhodnější stranu. To, že se tam zabíjí, je mu asi úplně jedno!"

 Ron a Hermiona byli tak zabraní do hádky, že si až pozdě všimli Harryho stojícího přímo před nimi. Hromadné srážce se tudíž nevyhnuli. "Promiňte," zamumlala Hermiona. Ihned ale vykřikla. Harrymu se totiž svezla kápě. Ihned si ji nasadil, hodil na pokladnu galeon a s nakoupenými knížkami utíkal ke dveřím. Hermiona s Ronem jej hned následovali. Měli ale smůlu. Jakmile byl Harry dál od obchodu, okamžitě se přemístil přímo do Rumunska. Mohli jen běžet k Weasleovým a říct jim o něm.

To, že dnes byli na Příčné, byla vlastně náhoda. Nakoupit už byli dřív, to byl ještě Harry s nima, jenže Hermiona si vzpomněla, že ještě potřebuje přísady do lektvarů. Nějak se na ně zapomnělo. No a Ron si taky vzpomněl, že nemá učebnici přeměňování. Paní Weaslezová jim totiž oběma konečně ukázala jejich NKÚ. Měla je už od prvního prázdninového týdne. Včetně těch Harryho. Jemu je ale už nestihla dát. Nedostal je poštou, protože je do Štábu přinesl Brumbál osobně.

Mezitím v Rumunsku

Harry se kolem sebe rozhlédl. Nacházel se před vchodem do přírodní rezervace pro draky. Tady by měl být i Norbert. Veřejnosti sem byl samozřejmě vstup zakázán. Jeho to ale netížilo. Netrvalo mu ani dvě minuty, aby omráčil stráže. Mohl nerušeně vejít.

Uvnitř byla poměrně hornatá oblast s mnoha jeskyněmi. Harry nepochyboval o tom, že v určité výšce je nepropustná zábrana, kterou draci neproletí. Ošetřovatelé přece nemohou dopustit, aby jim draci utekli.

Byl zde velice svěží vzduch. Prostě vyloženě horské prostředí. 'Norberte, kdepak jsi.' Harry si udělal takový ohnivý šíp, který držel ve vzduchu. Nehodlal procházet celou rezervaci. To by mu zabralo moc času. Místo toho mohl použít takový zlepšovák. 'Doveď mě k Norbertovi.' Šíp se okamžitě rozletěl napravo od Harryho. Ten se za ním hned vydal.

Asi po hodině se však vyskytl menší problém. Přímo před Harrym přistál cizí drak. Měl tak dvacet metrů do výšky. Z nozder se mu valil hustý dým. Podle zbarvení Harry poznal, že je to velšský zelený drak, se kterým se v jeho čtvrtém ročníku utkala Fleur Delacourová. Tehdy by asi Harry nevěděl, co má dělat, ale dnes si pamatoval jedno zaklínadlo, které mu poradil jeho kmotr. 'Konjuktivitus!' Myšlenkou poslal toto kouzlo přímo do drakových očí. Ten závravoral a těžce dopadl na zem. Začal bolestně řvát. Toho si Harry už nevšímal. Opatrně ho obešel a šel dál za šípem, který na něj počkal.

Po cestě musel zneškodnit ještě několik draků. Byly tam všechny možné druhy. Maďarského trnoocasého draka zatím ale naštěstí nepotkal.

Zanedlouho musel začít šplhat do obrovského kopce. Díky Dursleyovým měl docela dobrou fyzičku, ale i tak se docela zapotil. Skoro na vrcholu kopce byla vidět jeskyně. V ní zřejmě Norbert bydlel.

'Konečne!' Namáhavě se narovnal. Stál před vchodem do jeskyně. Právě sem jeho šíp zalétl. Musel se chovat nesmírně opatrně. Kdyby na něj Norbert pustil oheň, nejspíš by neměl kam uhnout. I když...Harry si uvědomil, že oheň může vlastně ovládat. Nic mu neudělá. Naopak. On jej může proti Norbertovi využít.

Vešel do jeskyně. Bylo zde příjemné teplo. Norbert ji podle všeho vyhřívá vlastním dechem. Harry se zhluboka nadechl a zavolal: "Norberte! Kdepak jsi?" Několikrát to opakoval, dukud neuslyšel těžké dunivé kroky. To se k němu Norbert blížil. Harry se nachystal. Podle toho, co četl, draci dospívají v patnácti letech. A Norbertovi bylo pět let, takže nebyl dospělý. Přesto to nebyl žádný drobeček. Harry vycouval z jeskyně, aby si ho mohl prohlédnout. Norbert se pustil za ním. Měřil takových sedm metrů. Na draka to nebylo moc, přesto byl ale mnohem vyšší, než Harry. "Ahoj, Norberte. Dlouho jsme se neviděli." Norbert hrozivě zařval. Přesto zatím nezačal chrlit oheň. Pozorně si Harryho prohlížel. Tahle moucha se mu zdála povědomá. Ne, jako ty, které ho krmí. Po chvíli si vzpomněl. Tenhle človíček byl u jeho narození. Draci mají výbornou paměť. Vzpomněl si na to, že spolu se třemi dalšími se o něj starali, než ho převezli sem. Tehdy ještě neměl moc rozumu, takže na ně útočil.

Harry pozoroval Norbertovy oči. Byl ve střehu, drak na něj mohl každou chvíli začít chrlit oheň.

Najednou Norbert sklonil hlavu. Harry věděl, že má vyhráno. Draci nikdy nenastavují krk nepříteli, i když na něm mají, jako i Norbert, hrozivé ostny.

"Výborně. Poletíme domů, ano?" Vyhoupl se Norbertovi na hřbet a opatrně se usadil mezi trny. Norbertova kůže možná byla plná ostnů, jinak ale byla až překvapivě měkká. Velmi dobře se na ní sedělo. "Norberte, leť vzhůru. Neboj se, já tu zábranu zruším." Drak chvíli přešlapoval. Potom se silně odrazil a vyletěl. Harry už létal na hodně kouzelných tvorech, ale tohle cestování bylo zdaleka nejpohodlnější. Vítr z Norbertových křídel mu svištěl kolem uší. Zima tu ale nebyla, protože Norbertovo tělo bylo vyhřáté jeho vnitřním ohněm.

Nachystal si kouzlo. Ve výšce asi půl kilometru Norbert najednou zastavil. Harry věděl, že dorazili k zábraně. V duchu vyslovil kouzelnou formuli a letěli dál. Za chvíli se naklonil k drakovu uchu: "Musíme se dostat do Zapovězeného lesa. Víš, kde to je? Byl jsi tam jako malý." Norbert hlasitě zařval a odhodlaně vyrazil jedním směrem.

Harry byl velmi unavený. Stále se mu zavíraly oči. Šumění Norbertových křídel ho uspávalo.Usnul ani nevěděl jak.

Poslední komentáře
01.06.2008 13:54:28: Hezké
 
Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda