Povídky

Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda

Novinky

Bílá černá

Návrat?

Harry měl dnes výtečnou náladu. Opět se šel prolétnout s Norbertem. Dělal to teď pravidelně každý den. Načerpával tak energii. Dnes byl jejich let ještě delší, protože si potřeboval urovnat myšlenky. Voldemort konečně dospěl k názor, že je Harry dost zlý na to, aby se stal jeho společníkem a nástupcem. Dnes se splní jeho velký sen.

 

Jako vždy se stavil u Severuse. Kontroloval jeho zdraví a v případě potřeby ho trochu léčil. Dnes byl ale jeden z těch dnů, kdy se díval na Snapeovo utrpení při každém jídle.

Snape sebou zmítal k křečích vyvlolaných kletbou crucio. Harry toto divadlo s úsměvem na rtech pozoroval. Hluboko v jeho nitru ale neustále probíhal boj, který si zatím neuvědomoval.

Blížil se konec podívané. Harry si ale přál pokračování. Bylo mu to vidět na očích. "Je mi líto, profesore, ale dnes to ještě nekončí. Určitě vám je zima." Obnovil dočasně zmizelou ohnivou zeď a přiblížil ji ke Snapeovi, jak nejvíc to šlo, aniž by se ho plameny dotkly. Pak na něj znova použil zakázanou kletbu. Snape sebou začal znova zmítat a válet se v plamenech. Harry se začal chladně smát. Úplně cítil tu bolest, kterou Snape musel prožívat.

Severus už se nedokázal ovládnout. Proti jeho vůli mu z oka vyklouzla slza. Všechna ta bolest, jak duševní, tak fyzická, na něj byla moc.

V tom okamžiku všechno přestalo. Harry už se nesmál, jen pozoroval tu slzu. Jeho oči se rázem změnily do smaragdové zeleně. Uvědomil si, co vlastně celou tu dobu prováděl. Z úst mu vyšlo tiché "promiňte" a přenesl Snapea do Bradavické ošetřovny. Hned nato se jak dlouhý tak široký natáhnul na tu postal, kde předtím Snape přebýval.

 

Madame Pomfreyová zrovna chtěla odejít z ošetřovny, když se přímo před ní zčistajasna zhmotnil zbědovaný učitel lektvarů. "Severusi! Víte, jak dlouho po vás Řád pátral? Rychle, posaďte se na postel a vypíjte tohle. Já zaběhnu pro pana ředitele." S tím se vyřítila z ošetřovny. Snape pomalu vypil odporně vypadající lektvar. Hned se mu udělalo líp. Pořád musel přemýšlet o tom, co se tam vlastně stalo. Proč ho Harry tak najednou pustil? Jeho oči byly zase zelené. Je možné, že se zase vrátil?

Dveře od ošetřovny se otevřely a dovnitř vešel Albus Brumbál v závěsu s madame Pomfreyovou, která ihned začala Snapea podrobněji vyšetřovat. Brumbál se začal vyptávat: "Severusi, kde jsi byl celou dobu? Věznil tě Harry?" Snape přikývnul.

"Proč tě pustil?"

"Já nevím. Použil na mě crucio a za chvíli najednou přestal. Albusi, jeho oči! Byly zase světle zelené. Myslíte, že je možné, aby se vrátil?"

Brumbál si zhluboka povzdychl. "Nemám tušení, Severusi. Musíme vyčkávat."

 

Harry pomalu vstal z postele. Jeho oči byly zase tmavé, ale neztratily svoji podstatu. Podstatu smaragdu.

'Co to se mnou je?! Vždyť já ho nechal jít. Pán se to nesmí dozvědět!' V jizvě mu začalo slabě pocukávat. 'Ale ne! Musím sebou hodit, jinak příjdu pozdě!' Rychle se přemístil do Voldemortova sídla.

 

Voldemort byl ve svém živlu. Dnes jeho jedina překážka zmizí. Jeho největší soupeř se stane jeho nástupcem. Pln radosti začal schůzi. "Svolal jsem tuto schůzi z jediného důvodu. V tento den se slavný Harry Potter stane mým nástupcem." Obrátil se na Harryho. Jeho očí si v tuto chvíli nevšímal. "Odteď mi už nebudeš říkat pane. Budeš mít úplně stejná práva, jako já. Jen ještě musíš vykonat jednu maličkost. Přiveďte tu holku!"

 

Hermiona otevřela oči a ihned se postavila. Byla v nějaké tmavé místnosti. Poslední, co si pamatovala, bylo jak bojovala se čtyřmi smrtijedy. Pak už byla jen tma. Museli jí omráčit.

Hůlku u sebe, ke svému překvapení, našla. Nestihla jí ani použít. Sotva si vzpomněla na nějaké užitečné kouzlo, otevřely se dveře a dovnitř vspoupili tři smrtijedi. Jeden z nich pohodil hlavou směrem k její hůlce. "To si zase hezky rychle schovej, stejně ti to nebude nic platné." Hrubě ji postrčil směrem ke dveřím a vedl ji nějakou tmavou chodbou.

 

Harry přemýšlel, o jaké holce Voldemort mluvil. 'Asi to bude nějaká smrtijedka, která má otestovat moji moc. Ale co, to zvládnu.' Sebevědomně se usmál.

 

Smrtijedi došli k dalším dveřím a prudce je otevřeli. Hermiona šla před nimi. Najednou se prudce zastavila. Na konci kruhové místnosti seděl na svém místě lord Voldemort a vedle něj stál... "Harry!"

 

Harry překvapeně vykulil oči. Hermionu tu rozhodně nečekal. Podíval se na Voldemorta očekávaje nějaké vysvětlení. Nemusel dlouho čekat. "Tvůj úkol je jednoduchý. Svedeš s touhle mudlovskou šmejdkou souboj a zabiješ ji. Pokud vyhraješ, nebude ti nic stát v cestě za slávou."

Harry nejdřív na chvíli zaváhal, ale pak si vzpomněl, jak o něm Hermiona mluvila. Tohle zlu v něm úplně stačilo k tomu, aby ho pobídlo k souboji. Rázně vykročil směrem k ní.

 

Hermiona se bezradně dívala kolem sebe. Věděla, že jí pomůže jen zázrak. Byla si jistá, že Harry jí jen tak neodpustí to, so slyšel tehdy v tom knihkupectví.

 

Harry pomalu došel až k ní a zlehka se uklonil. Ona po chvíli také. Nachystali si hůlku. Tedy...Hermiona si nachystala, Harry to nepotřeboval.

Voldemort byl něco, jako rozhodčí. "Souboj může začít!"

Hermiona zaútočila první: "Mdloby na tebe!" Harry se zasmál a přemístil se přímo za ni. Kouzlo narazilo do smrtijeda.

Využil toho, že je Hermiona zmatená a rychle jí odzbrojil. Vzápětí kolem ní vytvořil ohnivou zeď. Byla v pasti.

"Výborně, Harry. Teď ji zabij."

Harry si nachystal hůlku. Hermiona věděla, co příjde. Jenom na jedno kouzlo potřebuje hůlku. Na smrtící kletbu.

Harry odstranil zeď a namířil na Hermionu.

  "Avada..."

  Právě v té chvíli zaslechl jednu její myšlenku: 'Promiň mi to, Harry. Kdybys jen věděl, jak je mi to všechno líto.'

  Vyděšeně upustil hůlku. Jeho oči zase získaly normální barvu.

  "Co jsem to udělal, Tohle se nemělo stát." Jako z dálky slyšel Voldemortovo volání, aby jí zabil. Hermionina slova taky nevnímal. Bylo mu, jako by se probudil se zlého snu. Znovu viděl všechny ty hrůzy, které spáchal. Také si ale vybavil okolnosti, které ho k tomu dovedly. Najednou měl všeho dost.

  "Ne! Nechte mě na pokoji. Já už nemůžu. Končím s tímhle vším. Válčete si sami!" Hermionu poslal do doupěte a sám se se sebranou hůlkou přemístil do Děravého kotle. V místnosti zůstal jen rozzuřený Voldemort a překvapení smrtijedi.

Žádné komentáře
 
Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda