Povídky

Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda

Novinky

Bílá černá

Domov

V Doupěti bylo dnes hodně lidí. Nebylo to nic divného, jelikož zde byl dočasný štáb. Hermiona měla celkem štěstí, objevila se zrovna uprostřed porady svolané právě kvůli ní.

Ihned k ní přiběhla paní Weasleyová: "Hermiono! Drahoušku, není ti nic? Nejsi zraněná? Kam ses to ztratila?!"

Brumbál také vstal: "Molly, nech Hermionu popadnout dech. Jistě nám poví, co se stalo."

Hermiona se zhluboka nadechla a vychrlila to ze sebe: "On se vrátil!!! Harry, on...jeho oči...jsou zase zelené!!! Měl mě zabít, ale neudělal to! Poslal mě sem. Ale...nechce se vrátit k nám."

Brumbál se obrátil k paní Weasleyové: "Molly, dej mi prosím tě Harryho NKÚ."

Harry zmučeně dopadl na postel ve svém pokoji. Jeho oči byly naplněny slzami. Teď, když už byl zase na bílě straně, cítil všechnu způsobenou bolest. Bylo mu špatně ze sebe sama. Tolika lidem ublížil. Ronovi, Hermioně, Brumbálovi...a dalším. Cítil se mizerně. Nedovedl si představit, že by se někomu z nich ještě někdy mohl podívat do očí. Už toho všeho začínal mít dost. Vždyť on se neprosil o to být vyvoleným. On nechtěl, aby mu Voldemort zabil rodiče. Nechtěl způsobit Siriusovu smrt. Nechtěl tolik věcí, a přesto se staly. Nemohl jim zabránit. Nedokázal to. A právě v posledních dnech se jeho úloha v celé válce víc než zvýraznila. Bylo mu teprve šestnáct let a přesto už viděl víc hrůz než leckterý jiný člověk.

Oknem do pokoje vletěla maličká sova. Ihned ji poznal. Byl to Ronův Papušík. K pařátku měl přivázaný objemný dopis. Chudák, bylo na něm vidět, jak ho ta tíha zmáhá. Harry mu ten dopis sundal a Papušík hned odletěl.

Roztřesenými prsty otevřel obálku. Byly v ní tři dopisy. Jako první vzal ten nejdelší. Vzápětí se musel posadit. Nedržel nic jiného, než právě jeho výsledky NKÚ. Horečně začal číst:

Vážený pane Pottere,

Dovolujeme si vám oznámit Vaše výsledky NKÚ (Náležitá Kouzelnická Úroveň)

Známkovací stupnice je následující:

V-vynikající

N-nad očekávání

P-přijatelné

-------------------

M-mizerné

H-hrozné

T-troll

Vaše známky z jednotlivých předmětů:

Astronomie-P

Péče o kouzelné tvory-V

Kouzelné formule-N

Obrana proti černé magii-V

Jasnovidectví-H

Bylinkážství-V

Dějiny čar a kouzel-H

Lektvary-N

Přeměňování-N

Harry se na ten kus papíru díval ještě několik minut. Měl výborné výsledky, až na... Samozdřejmě, že to ve skrytu duše věděl. Z lektvarů nemohl mít V ani náhodou. Proč ho to ale tak rozrušilo?

Druhý dopis obsahovat seznam učebnic pro šestý ročník. Trochu ho zarazilo, že je na seznamu i učebnice lektvarů. Sáhl proto pro třetí dopis, který psal Brumbál osobně:

Drahý Harry,

Jak sis domyslel, Hermiona nám pověděla o tvém novém rozhodnutí. Taky ti je asi jasné, že z toho máme všichni velkou radost. Věř mi, rozhodl ses správně.

Nežádám Tě, aby ses k nám vrátil, pouze Tě upozorňuji na fakt, že máš stále možnost studoval v Bradavicích. Všichni budou respektovat Tvé rozhodnutí, proto si to dobře rozmysli.

S pozdravem

Albus Brumbál, ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích.

P.S. Možná Tě překvapila jedna učebnice. Věř, že i přes to, že máš z lektvarů Nad očekávání, se pan profesor Snape rozhodl příjmout Tě do dalšího studia, stejně jako všechny ostatní žáky s touto známkou. Asi mu někdo otevřel oči...

Harrymu to bylo jasné. Musí se rozhodout. Buď uteče pryč od toho všeho, nebo se opět rozhodne tomu čelit. Cítil, že nemá na výběr. Jeho povinností bylo zůstat zde. Vrátí se do Bradavic. Už jen proto, že jiný domov neměl. Bradavice byly navíc jakési neutrální území, kde měl na studium právo každý, ať už budoucí smrtijed, nebo potomek bystrozora. Ať už byl z mudlovské, nebo kouzelnické rodiny, v Bradavicích měl dveře dokořan.

Harry si začal pomalu balit věci. Je to jasné, zítra jede do Bradavic...domů.

Žádné komentáře
 
Kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať odejde a nerozhlašuje, že nechce, neboť na to nikdo není zvědavý. Vaše kukajda